Do herny mě zavedl můj přítel, byl to gambler, nakonec skončil špatně, spáchal sebevraždu, ale to bylo dlouho po našem rozchodu.  Já do heren chodit nepřestala, byl tam takový klid, u automatu mi bylo dobře, trávila jsem tam hodě času. Ale pak mi to lezlo do peněz, nabrala jsem si půjčky  a bylo mi z toho zle. Často  jsem si v herně říkala, kdyby tak někdo přišel, kdo mě zná a řekl: „Ježíš Mária, co tu děláš, nechceš nějak pomoct?“ Ale nikdo nepřišel a já se bála někomu svěřit. Prasklo to, až když mě doma naháněli kvůli nesplácení půjčky. Chodím k psycholožce a na skupinu Anonymních gamblerů, o peníze se mi stará sestra. Už nehraju čtyři měsíce.