Proč je tak těžké přestat hazardně hrát

Hazardní hra nabízí opojnou a vzrušující možnost získat peníze rychle a bezpracně. V dnešní velmi materiálně zaměřené společnosti, kdy jste to, co máte, si mnoho lidí myslí, že velké množství peněz je vstupenkou do šťastného života. Společnosti provozující hazardní hry prodávají šance na výhru. Jejich zboží, iluze o výhře, jde skvěle na odbyt.

Ten, kdo propadne patologickému hráčství, věnuje podstatnou část svých myšlenek hazardní hře. Nic jiného ho nebaví, na nic jiného se nedokáže soustředit. Hazardní hra ovládá jeho čas, hazardní hře věnuje všechny peníze, které dokáže jakýmkoliv způsobem sehnat. Jediné okamžiky, kde je mu dobře, jsou při hazardním hraní, tím si ale způsobuje stále větší problémy, znovu utíká k hazardnímu hraní a nedokáže tento pekelný kolotoč zastavit.

Sní o výhrách, kterými vyřeší svoji stále se zhoršující situaci. Dostává se do životního debaklu. Stále lže sobě, že nemá problém s hazardní hrou, (sobě lžeme nejlépe…), lže svému okolí a manipuluje s blízkými osobami.

Zcela se změní jeho vnímání peněz, není ochoten utrácet za nic jiného, než za hazardní hru. Myslí si, že každá stokoruna kterou vloží do hazardní hry se mu mnohonásobně vrátí, dokonce si myslí, že se musí vyhrát, protože už předtím tolik prohrál. Proto si půjčuje za nesmyslné lichvářské úroky, je mu jedno kolik bude muset vrátit, jeho přesvědčení že vyhraje a vše zaplatí už druhý den je silné.
Proto je schopen ukrást peníze, on si vlastně jen půjčuje, až vyhraje (teď už určitě vyhraje…) tak vše vrátí, možná si toho ani nikdo nevšimne že peníze na čas zmizely.

Patologický hráč nebo hráčka si nekupuje nic pro sebe nebo pro domácnost, tím vzniká velký deficit, který se v plné nahotě projevuje při začátcích abstinence. Ženy, které na sebe dříve dbaly a zajímaly se o módu, chodí oblečené jako socky.

Úspěšná modelka, patologická hráčka řekla: „Já dříve děsně ujížděla na kabelkách a lodičkách, teď už jsem si dva roky nic nekoupila, vůbec nic na sebe, všechno prohraju.“

Když se proberou z hazardního hraní a vykouknou z tunelu ve kterém nic kromě hazardu neviděli, zděsí se.  Domácí spotřebiče dosluhují a není na nákup nových, byt nebo dům je zanedbaný, dlouho odkládaná návštěva stomatologa je drahá, každou chvíli je třeba něco opravit. A peníze nejsou, splácí se dluhy z půjček, ozývají se věřitelé, chtějí zpět své peníze.  Je velmi těžké odolat bažení po hazardní hře, myšlenky že by se vše vyřešilo výhrou nebo sérií výher jsou neodbytné. Také touha po úlevě je silná, při hazardní hře se zapomeneme na všechny trable.

Patologické hráčství je porucha centra odměňování v mozku. Mozek je nejdokonalejší počítač ve vesmíru. Hledá nejefektivnější cestu jak dosáhnout pocitu uspokojení. Nejrychlejší způsob s co nejmenší spotřebou glukózy a kyslíku. Tuto cestu si zapamatuje, nehledá jinou. Pro zachování druhu bylo důležité pociťovat slast při jídle a rozmnožování, my dokážeme mozek oklamat tím, že si způsobíme pocity slasti dodáním nějaké návykové látky nebo hazardním hraním.
Tím se nám mezi neurony v mozku vytvoří široká rychlá dálnice. V čím rannějším věku před ukončením vývoje mozkových struktur začneme hazardně hrát nebo užívat návykové látky, čím častěji užíváme návykové látky nebo hazardně hrajeme, tím je dálnice širší a rychlejší. U patologického hráčství jsou změny reverzibilní, ale je to dlouhodobý proces. Přinutit mozek, aby uspokojení dosahoval jinými způsoby, po malých dlouhých klikatých cestičkách, je obtížné. Velmi účinná je individuální nebo skupinová psychoterapie.
Proto je tak těžké přestat s hazardním hraním, mozek gamblera chce uspokojení a odměnu okamžitě.

Na začátku abstinence od hazardní hry nejsou schopni patologičtí hráči a hráčky nic dělat, nic je nebaví, vše je rychle unaví, i k běžným životním činnostem se musí přinutit silou, jejich rozmazlený mozek chce rychlou odměnu při hazardním hraní. Čím jsou unavenější, čím větší stres prožívají, tím je touha hazardně hrát silnější. Proto je důležitý pravidelný režim a střední míra zátěže, odpočinek, dostatek spánku a tělesného pohybu.

Na všechny podněty, které nějak souvisí s hazardním hraním mozek okamžitě reaguje a chce hrát, chce znovu zažívat to vzrušení. Proto je nutné vyhýbat se všem situacím, který by připomínaly dřívější hazardní hraní.

Patologické hráčství se dá léčit, je to zdlouhavý proces, komplikovaný tím, že závislost se často vytvářela mnoho let a přeprogramovat mozek není snadné.

A patologičtí hráči chtějí vše hned a bezpracně.

Ota, 23 let:

V Praze jsem strašně zahučel do dluhů kvůli automatům  a byl v beznadějný situaci. Šli po mě vymahači, nakonec mě dohnali k prostituci a k točení pornografie. To bylo hrozný, jako bych už ani nebyl člověk. Chtěl jsem zemřít co nejrychlejc, začal se strašně opíjet abych zapomněl, pak začal brát i pervitin. Zkoušel jsem před tím někam utéct, ale nebylo kam.


Tomáš 32 let

Sportovní sázky mi začaly ničit můj život. Jsem tenisový trenér, myslel jsem si že můžu sázením na tenis vydělat peníze. Dlouho mi trvalo než jsem se odhodlal zavolat. Na skupině Anonymních Gamblerů v Bohnicích bylo snad padesát lidí se stejným problémem. Nesázím více než tři měsíce, mám lepší náladu, zase mne baví trénovat a lidé si všimli pozitivní změny v mém chování.