AŤ SE STALO COKOLIV, AŤ JE VAŠE SITUCE SKUTEČNĚ TRAGICKÁ, VŽDY EXISTUJE NĚJAKÉ ROZUMNÉ ŘEŠENÍ!!!
TO, ŽE MOMENTÁLNĚ NEJSTE SCHOPNI TAKOVÉ ŘEŠENÍ NAJÍT NEZNAMENÁ, ŽE ROZUMNÉ ŘEŠENÍ NEEXISTUJE!!!
TO CO SE VÁM STALO NENÍ NIC NEOBVYKLÉHO, NEMUSÍTE SE BÁT ŘÍCI SI O POMOC!!!
NEMUSÍTE SE STYDĚT, NEBOJTE SE, LIDÉ VE VAŠEM OKOLÍ VÁM POMOHOU!!!
NEJSTE SÁM!!!
Pamatujte na životní moudrosti našich babiček:
Žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří!
Ráno bývá moudřejší večera!
napište na info@neprohrajzivot.cz
zavolejte na 702 903 750
Krizové linky:
Linka důvěry RIAPS: 222 58 06 97, nonstop
Linka důvěry krizového centra PN Bohnice: 284 016 666, nonstop
*
A pokusme se … zvědět …. trápí-li ho něco, o čem my nevíme a co by snad se dalo léčit, kdybychom to znali.
W. SHAKESPEARE: HAMLET, 11-2
*
Obecně patří mezi hlavní důvody pro spáchání sebevraždy dluhy, ztráta zaměstnání, beznaděj, minimální vyhlídky na lepší buducnost a chybějící zázemí. K tomu se každý patologický hráč, pokud nevyhledá pomoc, spolehlivě dopracuje. Při hazardní hře, kterou nemá pod kontrolou, může ztratit vše, na čem mu dříve záleželo.
Při velké prohře nebo sérii proher s negativními důsledky se patologický hráč ocitá v debaklu. To k čemu se upínal, se neuskutečnilo. Sny o výhře, která všechno vyřeší, se změnily ve strašlivou realitu nekonečné série proher a negativních následků, které s tím souvisí.
Svým jednáním dosáhl patologický hráč přesného opaku toho, co chtěl.
Není absolutně schopen nacházet reálná řešení pro problémy, které svou hazardní hrou způsobil. V tomto stádiu patologického hráčství dochází k organickému nedostatku v myšlení, k neurologickým stavům silně deprimovaných lidí způsobujících myšlenkové a paměťové problémy. Dostává se do neřešitelné lidské krize, kterou bez pomoci blízkých osob a odborníků na léčbu závislostí nezvládá.
Když tají, že hazardně hraje, bojí se odsouzení a zavržení, bojí se trestu, který přijde po zjištění finanční zpronevěry nebo krádeže a je pro něj nepřijatelné přiznat debakl, může se rozhodnout pro sebevraždu. Často už není schopen snášet utrpení, které mu hazardní hraní přináší. Chce přestat s hazardním hraním, ale není toho schopen.
Brilantně to vyjádřil ve své novele Markérovy zápisky spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj, sám patologický hráč:
Jsem opředen špinavou sítí, ze které se nemohu vyplést a které nemohu zvyknout. Neustále klesám a klesám; cítím svůj pád a nemohu se zastavit.
Jediná strašná chvíle mrákot, nízkosti, na níž nikdy nezapomenu, mne přiměla, abych se vzpamatoval. Zděsil jsem se, když jsem spatřil, jaká nesmírná propast mne odděluje od toho, čím jsem chtěl a mohl být.
Nejednou jsem se pokoušel přejít ze špinavých kolejí, jimiž běžel můj život, na jasnou cestu. Říkal jsem si, že vynaložím všechnu svoji vůli, ale nedovedl jsem to.
Konečně jsem dospěl ke strašlivému přesvědčení, že se nemohu vzchopit, přestal jsem na to myslet a chtěl zapomenout; ale beznadějná lítost mě znepokojovala ještě víc. Pak mne poprvé napadla myšlenka na sebevraždu – pro jiné děsivá a pro mne blaživá.
Z výzkumů vyplývá, že o sebevraždu se pokusí 12 až 24 procent patologických hráčů.
V okamžiku, kdy závislý hráč dosáhne dna a jsou zničeny všechny oblasti jeho života, je sebevražda hrozivě běžný způsob, kterým chce nemocný svůj problém vyřešit. Čelí vážným finančním problémům, rodiny a vztahy jsou v troskách, sebeúcta je zdecimována a pocity beznaděje a bezmoci jsou všudypřítomné.
Jak poznáte, že váš blízký chce spáchat sebevraždu?
Neexistuje žádný návod, jak rozpoznat osobu, která má sebevražedné myšlenky. Můžeme pozorovat příznaky typické pro osoby, uvažující o násilném ukončení svého života, zvláště varující je, pokud se vyskytuje více příznaků najednou:
– pocity beznaděje
– pocity bezmoci
– výrazné odcizení od přátel a od rodiny
– opuštění obvyklých činností
– mluvení o sebevraždě (často jen v náznacích: „všechno to jednou provždy vyřeším“ a podobně)
– náhlé změny nálad a chování
– identifikace s někým, kdo spáchal sebevraždu
– soustředěný zájem o smrt a myšlenky na smrt
– rozdávání věcí, na kterých mu dříve záleželo
– dávání věcí do pořádku, psaní závěti, zabezpečení domácích mazlíčků
– snížená schopnost myšlení a soustředění
– poruchy spánku
– nechutenství, úbytek váhy
– snížení sexuální aktivity
– uzavírání se, ztráta komunikace
– vyhledávání samoty
Ve vysokém riziku jsou ti, kteří už se o sebevraždu pokusili. Silné myšlenky na sebevraždu, zvláště pokud je přítomno promýšlení způsobu sebevraždy a opatřování si pomůcek k sebevraždě, jsou jednoznačným signálem pro hospitalizaci.
Někdy dochází u osob, které se vnitřně rozhodli pro násilné ukončení života, ke zlepšení nálady. Chovají se tak, jako kdyby z nich spadlo těžké břímě, mají pocit obrovské úlevy. U patologických hráčů ale bývá častěji posledním impulsem velká tragická prohra, která ho uvrhne do zdánlivě neřešitelné situace.
Co můžeme udělat, když máme podezření na sebevražedné myšlenky?
Vyjádřit podporu, například: „Myslím si, že tě něco trápí, ale ať je to cokoliv, vždy ti budu chtít pomoci. Slib mi, že kdyby tě napadla nějaká velká pitomost jak své trápení radikálně jednou pro vždy vyřešit, řekneš mi to!“ „Ať se stalo cokoliv, můžeš se mi s tím svěřit!“
Důležité je poskytnout kontakt na telefonické linky pomoci, kde jsou skuteční profesionálové, například nonstop telefonickou Linku důvěry Linku důvěry RIAPS: 222 58 06 97 nebo linku důvěry krizového centra PN Bohnice: 284 016 666.
