Měli jsme v restauraci moc šikovného provozního, vydělával si u nás slušné peníze, pak dělal manažera dvou restaurací, ale nakonec si otevřel vlastní podnik. Moc mu to nešlo, vzal si tam výherní automaty a začal na nich hrát. Chytrej kluk a úplně zblbnul. Pak hrál stále víc a i jinde v hernách, rozvedl se, prohrál byt co mu zůstal po rozvodu za čtyři miliony, objednal si nějaké kamiony oblečení které nezaplatil a rozprodal a potom zmizel. Je nezvěstný tři troky, myslíme, že se zabil, nebo ho někdo zabil.
Byl jsem na dně, už mi v bance nechtěli půjčit a napadla mne šílená myšlenka, že někoho přepadnu. Čekal jsem v komerčce a pozoroval lidi jak choděj k pokladně. Chtěl jsem jít za někým kdo si hodně vybral a přepadnout ho. Viděl jsem starýho dědu, jak si dává do obálky balík peněz a strká si to do kapsy u kabátu. Nenápadně jsem ho sledoval, pak se přibližoval, že ho chytnu zezadu za krk, vyrvu mu to z kapsy a uteču. Strašně mi bušilo srdce, měl jsem strach. V poslední chvíli jelo v protisměru auto policajtů, já se děsně lekl a začal utíkat pryč, nevšimli si mě. Teď mám za sebou ústavní léčbu na psychiatrii v Opavě, nehraju a řeším ty děsný průšvihy. Ale žena se sem mnou asi rozvede.
