„Jela jsem si pro peníze za brigádu a požádala kamarádku aby mi v parku pohlídala dvouletou dceru, než si to vyřídím, že potom pudem pokecat na kafe. Ale jak jsem měla peníze a uviděla hernu, byl konec. Večer jsem tam potkala dealera a koupila si peří. Hrála jsem v kuse tři dny a na vše zapomněla, i na dceru. Teď jí hlídá můj táta a já nevím co budu dělat.“
(Abstinuje od hazardní hry a alkoholu jeden rok po ústavní léčbě, pravidelně dochází na skupinu Anonymních gamblerů a jednou měsíčně k psycholožce.) Pamatuji si, že když jsem jel někam na školení, mé peníze na zaplacení pobytu v hotelu zmizely v automatech hned první noc. Pak jsem si různě půjčoval, lhal že mám nějak zablokovanou kartu, dokonce jsem i několik lidí okradl. Teď jsem jel na týdenní školení, zaplatil vše hned první den při příjezdu a mohl se na všechno pořádně soustředit.
