Jsem dva roky po ústavní léčbě, dodělávám si vejšku, mám dobrou práci a vlastně nemám na žádné pitomosti čas. Začal jsem běhat, chodím na závody a ta hodinka před startem kdy si pokecám s ostatními je krásná, na to se vždycky těším. Neběhám nijak vrcholově, jen pro zábavu, ale stačí mi to.