Abstinuje tři roky po ústavní léčbě: „Dělala jsem v hospodě  kde byly automaty. Občas jsem tam hodila nějaký našetřený dýška, jen tak pro zábavu. Ale pak jsem začala po práci chodit do heren, a prohrávat dost peněz. Abych získlala peníze na hru a na dluhy, dělal jsem strašný věci, nikdy bych nevěřila, že toho budu schopná. Skončila jsem na ulici, do Bohnic mě přivezli v hrozným stavu. Ale léčbu jsem dokončila, změnila život a daří se mi.“