Když mě bylo dvanáct,  bral nás táta s mladším bráchou  v neděli do hospody. Často nám dal  pár dorbnejch, ať si hrajeme na automatech. Já jednou vyhrál dvě stovky, úplně mi to změnilo život. Pořád jsem snil, jak budu vyhrávat a co si všechno koupím. Pravidelně hraju automaty od patnácti.  Abych zaplatil dluhy dělám v Irsku, ale tady taky všechno prohraju. Doma si myslí, že mám našetřeno a budu u nás stavět barák na parcele co mi dal děda. Mám z toho depky na které zapomenu jedině při hře.