Chodila jsem s Karlem půl roku, když se zabil. Vjel s autem pod kamión v protisměru, nebrzdil, všichni si mysleli že šlo o mikrospánek. Ale pak se začaly objevovat divné věci, kterým jsem nerozuměla. Napůjčoval si obrovské sumy peněz, snad i něco ukradl v práci,  no a mě pomalu začalo docházet, že byl patologický hráč, i když to přede mnou skrýval. Nechápala jsem proč občas někam zmizel a nebral mi telefon, proč měl někdy tak příšernou náladu a jindy byl zase v eufórii a rozhazoval peníze.